Je požadován platný cestovní pas.
Absolutně nezbytné je však vybavení každého českého cestovatele platným
mezinárodním očkovacím průkazem s platnou žlutou zimnicí, bez níž
hrozí poměrně drahé a riskantní očkování přímo na letišti či případné
vyhoštění ze země, nechce-li se někdo nechat očkovat. Očkování proti
žluté zimnici se nevyžaduje u dětí mladších 1 roku.
S ohledem na neexistenci osobní lodní dopravy a vzhledem k situaci
v sousedních afrických zemích připadá v úvahu pro případný turistický
vstup do Pobřeží slonoviny v zásadě pouze mezinárodní letiště Félixe
Houphouet-Boignyho v Abidjanu.
Je požadován platný cestovní pas, se kterým je nutno požádat o ivorijské
vstupní vízum na ZÚ Francie v Praze nebo příslušný ZÚ Pobřeží slonoviny.
V případě ČR je to zpravidla ZÚ PS v Bonnu, 53115 Bonn, Königstrasse
93, tel. 0049/228/212098, fax 217313 či jiné ZÚ PS v Evropě (ve Vídni,
Paříži, či Římě). K žádosti o vstupní vízum se přikládájí 2 pasové
fotografie, pozvání či voucher od cestovní kanceláře a vyřízení víza
trvá cca 2 - 3 pracovní dny, vízový poplatek by se měl pohybovat na
reciproční úrovni, t.j. v přepočtu kolem Kč 600,--. Za určitých podmínek
vydává ivorijská vstupní víza i ZÚ Francie v Praze.
Přihlašovací povinnost V Pobřeží slonoviny neexistuje.
V případě, že dojde při odbavení na kterémkoliv hraničním přechodu
Pobřeží slonoviny k jakýmkoliv problémům ze strany úředníků přijímajícího
státu, je doporučováno neprodleně kontaktovat telefonicky v pracovní
době přímo ZÚ Abidjan nebo mimo tento časový úsek diplomatickou službu
ZÚ, a to na te. 05/62 94 04.
Policejní přihlašovací povinnost při turistickém pobytu do 1 měsíce
se dosud neprovádí.
Vlastní ivorijské celní předpisy jsou mimořádně komplikované při pohybu
zboží, automobilů, zvířat či rostlin. Z tohoto důvodu se nedoporučuje
vozit na turistické cesty jakékoliv domácí zvířectvo a vyvážet ze
země různé živočichy či rostlinstvo. Pro osobní vůz je třeba si zajistit
ve francouzském autoklubu celní karnet a pojistku, tzv. povinné ručení
na členské země ECOWASu.
Jinak pro běžného zahraničního turistu platí poměrně jednoduché podmínky
jako i v mnoha jiných zemích - tj. na 1 dospělou osobu je možno dovézt
bez cla 1 láhev alkoholu nebo vína, 1 karton cigaret nebo 25 doutníků
nebo 250 gramů tabáku, 1 fotoaparát, 1 kameru, 1 přenosný psací stroj,
1 magnetofon, 1 dalekohled, sportovní vybavení atd. Teoreticky může
ivorijská celnice požadovat faktury, aby se prokázalo, že dovážené
přístroje jsou starší 6 měsíců, což se však v běžné praxi provádí
jen zřídka.
Dovoz deviz a valut je zcela volný a povinná směna na osobu a den
rovněž neexistuje. Místní měna XOF, nebo-li frank CFA, je pevně vázána
na francouzský frank, a to v de facto neměnném kursu 1 FRF = 100 XOF.
Jedná se o částečně směnitelnou měnu, ale jen v tzv. "africké zóně
franku". Francouzský frank je paralelní měnou v evropských obchodech
a bez poplatků směňovat na XOF 1:100. USD či DEM v zemi nemají význam.
Žádný černý kurs XOF v zemi neexistuje. Devizová prohlášení při příletu
teoreticky existují, nicméně se zpravidla nevyplňují nebo chybí při
příletu příslušné formuláře. Přesto je lepší devizové prohlášení raději
mít pro případnou pozdější kontrolu. Cestující totiž může vyvézt ze
země v zásadě menší nebo stejnou částku volné měny či cestovních šeků,
které skutečně dovezl, pokud je ovšem řádně deklaroval.
Mezi ČR a PS neexistuje žádná dohoda o bezplatném poskytování zdravotní
péče.
Lékařská péče pro cizince je poměrně slušná, avšak extrémně drahá.
Kupř. obyčejná 10 min. konzultace u všeobecného lékaře přijde na XOF
15.000 i více. Léky všeho druhu se sice běžně dostanou v lékárnách,
ale jsou rovněž značně drahé. Problémem by byl vážnější úraz s nutností
transfúze krve, neboť zde v podstatě není bezpečná krev (velmi vysoké
procento HIV pozitivních osob). Složitější testy krve se zpravidla
posílají stejně k realizaci do Francie. Velká část, zejména soukromých
ordinací a klinik, je obsazena francouzkými nebo libanonskými lékaři.
Pro turistické účely je jednoznačně nutno zajistit cestovní a zdravotní
pojištění včetně nákladů případné repatriace. V PS se endemicky vyskytuje
celoročně malárie a proto se doporučuje začít s pravidelnou profylaxí
ještě před příletem do země, nejlépe mefaquine - klasické chininové
preparáty jsou zde totiž neúčinné. I přes profylaxi se však nákaza
nedá stoprocentně vyloučit. Místní obyvatelstvo je silně nakaženo
AIDSem (jedno z nejvyšších procent v celé Africe). Občas se vyskytuje
též cholera, meningitida, byly zaznamenány ojediněné případy eboly.
Povinné je očkování proti žluté zimnici. Doporučuje se aplikace minerálových
a vitaminových kůr.
Nebezpečí malárie je celoroční. Mezi ivorijským obyvatelstvem je registrováno
relativně velmi vysoké procento HIV pozitivních a nemocných AIDS.
Potřebné kontakty v zemi
Policie SOS - tel. 111 nebo 170
První pomoc - tel. 185 nebo 186
Hašiči - tel. 180
Záchranná služba - tel. 35 36 88
Po vojenském převratu 23. 12. 1999 se zhoršila bezpečnostní situace
země, nikoli však tak, aby ohrožovala zahraniční turisty, zvláště
pak ne ty, kteří se ubytují v evropských turistických centrech na
pobřeží nebo v hotelích v Abidjanu. Podmínky pobytu jsou úměrné tropické
a malarické západní Africe. Přesto Pobřeží slonoviny zůstává jednou
z nejpřívětivějších zemí v regionu.
V PS je podle posledních dostupných údajů řádově 55 % animistů, 25
% muslimů a na
20 % křesťanů. Mezi Ivorijci i Evropany, trvale žijícími v zemi, je
zvykem chodit zcela pravidelně na nedělní mše.
V zemi se používá výhradně francouzština, která je i oficiálním jazykem
a kterou používá lépe nebo hůře téměř veškeré domorodé obyvatelstvo,
neboť jinak by se mezi sebou vůbec nedomluvilo (v zemi existuje na
60 místních různých jazyků a dialektů, z nichž nejčastěji používanými
jsou Dioula a Baoulé). Snaha o použití jiného než francouzského jazyka
k dorozumění jako kupř. angličtiny je většinou zcela bezvýsledná,
vyjma personálu několika mezinárodních hotelů a klubů.
K cestování po Pobřeží slonoviny není třeba v zásadě žádných zvláštních
interních povolení, pouze při vjezdu a výjezdu z městských a větších
vesnických aglomerací je třeba počítat se zcela pravidelnými policejními
zátarasy a kontrolami. Doporučuje se proto necestovat ve vnitrozemí
v noci, neboť je registrováno množství nočních přepadů a autohavárií
(důvodem bývá většinou velmi špatný technický stav a rychlost). V
Abidjanu je několik půjčoven automobilů (Hertz i místní) - pronájem
automobilu na 1 den je zhruba 2x dražší než v Evropě, t.č. cca XOF
80.000 až 100.000. Když už si někdo bude chtít pronajmout vůz, tak
raději i s místním řidičem. 777
Zvláštnosti země
PS je země naprosto nevhodná pro cestování tzv. autostopem či vandrem
sám či ve dvou s batohem na zádech. Afričan a každý Ivorijec se v
zásadě totiž domnívá, že každý Evropan bez výjimky je a musí být bohatý
a proto se na autostopaře dívá velmi podivně a chce většinou stejně
za jízdu zaplatit. Bylo zde zaznamenáno již mnoho mimořádných událostí
(mj. i jeden český mladík - zbití, okradení a malárie). Pro tzv. expedice
automobilem je naprosto nezbytná příprava a studium celé cesty předem,
určité zkušenosti z Afriky, bezpodmínečné ovládání francouzštiny,
řádné vyřízení všech cestovních formalit, pojistek, karnetů atd. předem
a konečně aktuální politické informace z jednotlivch zemí. Např. nyní
je nemožné nebo jen s velikým rizikem cestovat přes Libérii, Sierra
Leone či Gambii. V PS je třeba se vyhnout cestování zejména v noci,
neboť se tím zvyšuje nebezpečí banditismu a navíc případné pohraniční
přechody se sousedními zeměmi jsou v noci stejně vždy uzavřeny. Na
ivorijských silnicích existuje množství policejních uzávěr, jejichž
oficiálním cílem je sice kontrolovat cestující a dbát na bezpečnost,
ve skutečnosti však často požadují i tzv. "mýtné", aby bohatší pasažéři
mohli bez problémů cestovat dále. Jinými slovy je nejlépe se spolehnout
na velkou cestovní kancelář. Např. pobyt v Club Méditerranéen v Assinie
figuruje i v českém katalogu této pobočky klubu v Praze.
Největší turistické atrakce
Světoznámé turistické vesničky jsou situovány v lokalitě Assinie cca
100 km od Abidjanu - VALTUR a CLUB MEDITERRANEEN, dále se nabízí bývalé
hlavní město Pobřeží slonoviny Grand Bassam, kde je řada bývalých
koloniálních budov v rozvalinách, které jsou nyní postupně renovovány,
moderní architektura Abidjanu-Plateau, současné ekonomické metropole
Pobřeží slonoviny na laguně Ebrié, několik přírodních ivorijských
národních parků a rezervací, ale poměrně chudých na faunu, Yamoussoukro
jako politické hlavní město Pobřeží slonoviny s basilikou Notre Dame
de la Paix, největším křesťanským kostelem na světě, situovaným na
exteritoriálním území Vatikánu. Za návštěvu stojí i kupř. přímořská
letoviska na západ od Abidjanu jako je Grand Lahou, Sassandra, Monogaga,
San Pedro či Grand Bereby. Milovníci sportu ocení zejména místní podmínky
pro vyžití v golfu, tenisu, surfingu či rybaření. Pozor! Moře a příboj
v okolí Abidjanu je extrémně nebezpečný a navíc moře je zde bohužel
velmi znečištěné různými odpadky nejrůznějšího původu a v poslední
době i ropou. Místní sezónní tropické ovoce je poměrně velmi levné
(jako kokosový ořech, ananas či mango), vše ostatní je však v průměru
dražší než kdekoli v Evropě či v ČR a zpravidla importované z Francie.
Litr benzinu super t.č. stojí XOF 405, benzinu normal XOF 370 a nafty
XOF 257, ceny se však neustále mění. Taxi v Abidjanu stojí cca 300-400
XOF/1 km. Existuje dálková autobusová i městská (po Abidjanu) doprava,
avšak pro Evropany v poněkud drsných podmínkách. Dálniční poplatky
zatím neexistují, mají však být zavedeny po dostavbě jediné národní
dálnice na trase Abidjan-Yamoussoukro.
Stravování
V místních supermarketech (zejména v Abidjanu a nyní již i v některých
větších ivorijských městech) jsou k dostání v podstatě veškeré potraviny
z Evropy, jakož i místní ryby, maso, zelenina a ovoce. V Abidjanu
i některých dalších ivorijských městech je i množství větších a menších
restaurací našeho zaměření či chuti (francouzské, italské, libanonské,
ale jsou k dispozici i čínské, vietnamské či kreolské restaurace).
Nedoporučuje se však v nich jíst čerstvá zelenina, která se nedá řádně
umýt (kupř. hlávkový salát). Při konzumaci dovozeného zboží je zase
třeba důsledně hlídat dobu jeho upotřebitelnosti. Vhodná strava jako
jinde ve světě je čerstvé ovoce, tepelně zpracovaná zelenina, ryby
a luštěniny. V PS se vyrábí poměrně kvalitní místní pivo jako kupř.
Flag a celá škála nealkoholických nápojů, Coca-Colou počínaje, různými
šťávami konče. Voda z vodovodu (jen v Abidjanu) se dá i pít bez převařování,
většinou se však kupuje k pití voda průmyslově balená z různých nezávadných
vodních zdrojů. Chleba je v celém sortimentu a rovněž poměrně kvalitní.
Nejkonzumovanější a nejoblíbenější jsou však asi čerstvé bílé francouzské
bagety z místních pekáren.
Styk s místním obyvatelstvem
Každý Evropan je v Abidjanu vystaven neustálému tlaku různých podomních
obchodníků, pouličních prodavačů, čističů bot, mrzáků a žebráků, a
to od přívětivě se chovajících až po některé zcela agresivní. Na to
je třeba si zejména při delším pobytu zvyknout. V poslední době nadále
narůstá pouliční zločinnost, zejména ozbrojené krádeže aut a různá
loupežná přepadení, bohužel zpravidla zahraničních turistů, dlouhodobě
žijících cizinců, zejména Evropanů či diplomatů, místních taxikářů
a boháčů a násilná a ozbrojená vloupání do vilek a bytů. Je proto
lepší se vyhnout určitým oblastem či částem měst a v noci je lépe
se nepohybovat ani pěšky ani vozem, pokud to není nezbytně nutné.
Je to způsobeno faktem, že v Abidjanu žije několik set tisíc přistěhovalců
z okolních afrických zemí, jako Libérie, Burkina Faso, Ghana, Nigérie,
Mali, Senegal, Sierra Leone či Gambie. Jinak jsou vlastní Ivorijci
jak v Abidjanu, tak i mimo něj v zásadě přátelští a pohostinní a na
turisty jsou vpodstatě zvyklí a pro řadu z nich jsou i zdrojem jejich
mnohdy jediného příjmu.
Hotely
Hotely jsou ve všech úrovních a cenových kategoriích (od XOF 10.000
do XOF 100.000). I v některých levnějších turistických zařízeních
se dá sice velmi skromně, ale přece jen existovat. Síť turistických
hotelů a motelů je rozšířena po celé zemi. V přírodních rezervacích
jsou i tzv. turistické vesničky. Je třeba vzít si vždy sebou spray
proti hmyzu, případně moskytiéru. Doporučuje se nikde neukazovat větší
množství peněz v hotovosti či osobních cenností. Nejlépe je proto
pobyt zaplatit předem přes některou cestovní kancelář. V přímořských
oblastech je možno kempovat někde na plážích či si pronajmout vesnickou
chýši - tzv. paillote.
Drogy a toxikománie
Ivorijský trestní zákoník neupravuje samostatným ustanovením držbu
a používání omamných drog. Na druhé straně obsahuje ustanovení o zákazu
šarlatánství, čarodějnictví, rozšiřování pornografie a podvratného
tisku, proxenetismu a prostituce, potulky a žebrání, pobuřování a
urážky hlavy státu a odporu funkcionářů.
|
